Silvestr s tesákem
Silvestrovské veselice, bujaré oslavy Nového roku, petardy a ohňostroje nejsou pro pejsky zrovna zábavné. Nyní už mám jednu čubinu starou a hluchou, kterou netrápí, kde konec roku zrovna prožije, ale ta druhá ještě pořád trpí jako pes. Naučili jsme se ujíždět mimo civilizaci, nejlépe někam na samotu. Často na naši chalupu, kde se sejde pořádná smečkou a kam zakážeme přivézt jakoukoliv jinou výbušninu než sekt.
Je to už pár let, co jsme koncem roku vyrazili na jih Čech. Milujeme Český Krumlov a vracíme se tam po suchu i po vodě, v létě i v zimě. Vánoční a silvestrovská atmosféra je tam úžasná. V Krumlově mám prověřený tip na garni hotel Romantick, kde je zahrada a blízko louka na venčení, vítáno je tam i víc psů a koček najednou. Nebo na penzion Na Ostrově, obklopený Vltavou přímo v centru pod zámkem.
Tenkrát jsme ale zvolili ubytování mimo město a přesto v dojezdové vzdálenosti. V obci Hořice na Šumavě, asi 5 km od Lipna. Vyrazili jsme tam na běžky i se psy, kteří dováděli v novém prašanu jak smyslů zbaveni, protože jsme tam jiné běžkaře nepotkali. Další den jsme se vydali na zasněženou barokní křížovou cestou do Římova s procházkou kolem 25ti kapliček. Za pár minut jsme dojeli i autem do Krumlova, užili si tamní atmosféru a nakoupili léky pro manžela s chřipkou. O oslavnou půlnoc jsme bloumali po náměstí Hořic a můj muž se potil.
V hotelu Stará škola jsme obsadili jeden pokoj my s našimi skoro-jezevčicemi a o patro níž pokoj švagrová, švagr a jejich problematický kerry blue teriér Ard. Ne že by naše čubiny nebyly problematické: Zuzu je stýskavá a nesmí být sama na pokoji, jinak vyje, Žofie má režim s košíkem kvůli kousání a v restauraci navíc loudí. Ale Ard je speciální kategorie „trhač - bojovník“. Tenkrát odrostl věku štěněte a měl své první nečekané výpady, takže jsme s tím ještě nepočítali a nebyli jsme připraveni. V onom hotelu napadl nejen naši Žofku, i když je to fenka, protože se mu znelíbila její návštěva u něho na pokoji. Horší bylo, že kousnul do hřbetu ruky i majitele hotelu, když nesl jídlo a Ard na něj vystartoval zpod stolu. Tenkrát nás majitel šokoval, když nejen nepodlehl rozčilení, ale ještě vzal celou vinu na sebe, že se neobratně pohyboval, když mu mělo být jasné, že si pes bude bránit stůl. Dodatečně bych mu chtěla vyjádřit obdiv za netradičně přátelský přístup k hostům! A na všechny pejskaře na cestách apelovat, aby nepodceňovali své mazlíčky, aby bylo cestování bez nemilých překvapení. Hodně spokojených výletů do 2011!
Martina Pupcsiková
www.dovolena-se-psem.cz