Jak jsme jeli jinam ...
Vyhledávání ubytování na internetu má svá úskalí, když člověk není ve střehu. Takže jsme jeli jinam, než jsme chtěli, a zjistili jsme to až na místě, pozdě večer, unavení, se dvěma nervózními psisky v kufru auta a najednou zmatení, kde jsme si ten pokoj vlastně zamluvili .....
Zase jsme chtěli na Šumavu, a to zcela konkrétně tentokrát na Filipovu Huť. Od známých jsem dostala tip na příjemné ubytování v penzionu Hájenka, které bylo ale bohužel plné. Tak jsem začala hledat něco jiného v této oblasti. Do vyhledávače jsem zadala „Filipova Huť“ a pročítala jsem objekty nové. Volno měli v penzionu Lipka, nenamítali ani nic proti 2 psům (někde chtějí max 1 zvíře na pokoj) a mazlíčci dokonce nic neplatili. Po telefonu jsem zarezervovala a nic nebránilo našemu příjezdu. V osudný den jsme tedy notně za tmy dorazili do nevelké Filipovy Hutě, projeli ji sem a tam, jednou a dvakrát a sakriš, penzion jsme nemohli najít! Zajížděli jsme do postranních malých cestiček k neoznačeným domkům v domnění, že mají jen špatné značení, ale opět nikde nic. Pak jsme objevili nějaké lidi venku, jak zápasí se dřívím, a mohli jsme se zeptat – o penzionu Lipka nikdy neslyšeli. Prý leda že bychom mysleli penzion v obci Lipka, která je ovšem úplně jinde, asi 25 km dál k Vimperku!
Začala jsem hledat kontakt v kufru, zavolala jsem a bylo mi sděleno, že jsme očekáváni v penzionu Lipka v obci Lipka a tak jsme se vydali na správné místo .Můj manžel se zlobil, že prý musím vědět, kde jsem co zamluvila, a já jasně viděla tu vyhledanou Filipovu Huť. Jenže jsem si nevšimla, že mi to nenašlo adresu, ale tip na výlet na oněch stránkách, a pak jsem vše už řešila jen per telefon. Chybami se člověk učí. Přijeli jsme zklamaní, že je to „nepopulární místo“ a za tmy jsme viděli jen ne zcela atraktivní budovu naproti nádraží a uvnitř klasický venkovský večerní hospodský ruch. Řekli jsme si, že na 1 noc to půjde. Ale jaké překvapení, když pokoje byli krásně čisté a útulné, snídaně pak bohatá a s péčí pro jediné ubytované hosty připravená, obsluha milá. Druhý den za světla jsme jeli na výlety a zjistili, že je to vlastně jen malý kousek od Borové Lady, Kvildy a centrální Šumavy, zato v klidu bez mnoha lidí. A že jsme tedy náhodou našli super místo k pobytu! A psiska si užili, že nemusí hlídat pokoj před vetřelci a vrčet za dveřmi, když tam nikdo jiný nechodil.
Martina Pupcsiková
www.dovolena-se-psem.cz