Sen s koňmi 2
Zase to uteklo
Vloni jsem byla v penzionu St.Leonhard u Nýrska na týden a bylo to málo. Letos (2013) jsem si s dětmi rezervovala rovnou 9 dní a zase to tak kvapem uteklo. Když se někde člověk těší milé péči, je to radost. Vše funguje, jak má, vstřícnost a laskavost se servíruje od rána do večera.
Obzvláště po minulé reportáži z Obřího Dolu mě hned po příjezdu skoro až rozesmál připravený pokoj: přepáskovaný dezinfikovaný záchod nebo otevřené všechny šuplíky a skříňky, aby host hned viděl, že bylo uklizeno dokonale všude. Uklízí se každý den i na Vašem pokoji, paní majitelka vytírá ještě v noci po uzavření baru celé společné prostory v přízemí ačkoliv má již kruhy pod očima nad vykouzleným úsměvem. Ráno vyjdete z pokoje a i kdyby náhodou jste neměli super náladu, nakopne Vás do pohody srdečné dobré ráno od paní uklízečky, pak paní u snídaně a majitelů v závěsu. Jen dneska před odjezdem mě přivítala paní uklízečka skoro útokem, že se stalo něco strašného: „promiňte prosím, ale včera jsem úplně zapomněla uklidit Váš pokoj, jak odjížděl a najížděl celý penzion, vzpomněla jsem si až večer“ ... a ta omluva byla asi 3x za sebou, a skoro mi ji nešlo uklidnit, jak se kála z provinění, ačkoliv mě ta situace přišla skoro legrační. Ale nebudu mluvit jen o čistotě. I když ještě malinko: kamarádka měla s sebou 3 měsíční štěně a dostala mě hláška u snídaně, když jsem Waltíka pohřešovala pod stolem: prý uklízí s paní uklízečkou. Opravdu, načapali jsme je v rozverné hře s vysavačem pod přistýlkou. Nevím, zda uklízeli i další 3 psi jiných hostů.
Dřinou a srdcem
Svůj výrok o St.Leonhard změním letos na: zázraky se dějí , když do toho někdo vloží dřinu i srdce. Takových penzionů je v Česku málo a budu jim přát jen a jen úspěch za svou poctivost. Za zázrak nepovažuji třeba čerstvá vejce od slepiček ze zahrádky paní majitelky ke snídani, ale pohotovost v zátěžových situacích. Byl týden veder a večerní silné bouřky. Jeden den vypadl proud a netekla ani voda kvůli čerpadlu. Neteklo to asi od 15 do 24 hod. A plný penzion. Čekali jsme, že k večeři bude chleba s máslem, ale světe div se, kuchař dokázal uvařit všechno přesně podle ranních objednávek (z menu i z jídelního lístku), jen prosil přijít včas ke stolu, že se to nedá ohřát. To k žasnutí nestačilo. Na chodbách se objevila světýlka, hostům se nabízely k dispozici baterky, pro které dojeli majitelé. Paní Lenka nosila ze stájí (kde voda tekla na jiné větvi elektriky) kýble s vodou na splachování záchodů k dispozici před vchod penzionu. Na plynu vařila kafe a omlouvala se, že není presso .... Únava se na ní nedala nepoznat. Smekám. A moje holky byly nadšené, že si mohou jít vyčistit před spaním zuby do stáje :o), nechtěli přijmout nabídku funkční koupelny v bytě u stáje.
Oproti minulému roku se něco změnilo – konečně zima tu bývá méně obsazená, tak se věnují zvelebování. Nová dětská herna je bezvadná a je v ní k dispozici mikrovlnka. Rychlovarky a lednice jsou na každém pokoji, což je velmi milé pro pobyt s dětmi. Přibyl i nový apartmán. Vymalováno. V rybníčku nové nutrie. Ve stájích nové koně a stáje do posledního stébla slámy vypiglované. Chtěla bych tu být koněm. Tedy i kvůli Markétce, která se o ně stará (mimo jiné práce v penzionu) a do které se moje dcery zamilovaly tak, že 6ti letá začala vysedat v klusu a ta 2letá jezdit letadlo s roztaženýma ručičkama. Ta, co má už rozum, se chce přestěhovat, o své trenérce má jasno.
Příjemnou změnou jsou i alternativy k obědu. Resp. tento penzion dělá snídaně a večeře, ale když náhodou neodjedete na výlet a potřebujete pořešit oběd, můžete se ráno zkusit domluvit s majiteli na alternativním řešením (5 druhů pizzy nebo dle dosažitelnosti kuchaře aktuální vařená nabídka), pokud se někdo z obsluhy bude kolem poledne vyskytovat v okolí penzionu.
Aktivity s pasem
Vloni nám vystačili aktivity na české straně, ale nabídka z této strany hranice je vyčerpatelná. Nadchlo mě proto objevení hradu a zámku Klenová, který je asi 10 minut daleko a těžce jsem ho vloni podcenila. Je krásný a rozsáhlý, srovnatelný s Rábí nebo Velharticemi, jen jste tam skoro sami a můžete si objekt sami prolézat. I se psem. Na Klenovou jsem schopná vrátit se opakovaně. Pak jsme zkusili s dětmi pohádkovou zemi Brčálník: do malé pohádkové zahrady psi nesmí, ale nečekají dlouho. Spíš mi ta zahrada přijde přeceněná, ale nevadí, dětem se to líbilo, i když víly a skřítkové v „králíkárnách“ za pletivem na výstavce pohled dospěláka neuspokojil tolik, co dětskou fantazii. Nejlepší je drak s párou. Je tam i bezvadné dětské hřiště a mini zoo. Obsluha v restauraci malinko vázla, až mi malá usnula před donesením polévky. Máte možnost se odtud (nebo z druhého směru) vydat na 3km procházku pohádkovou naučnou stezkou na Špičácké sedlo a pak buď pěšky dolů nazpět nebo si zavolat o odvoz (telefon na svážecí auto obdržíte se vstupenkou). Ze sedla Špičák jsme zopakovali loňský cyklistický výlet na Černé jezero, kde se výtečně relaxuje na břehu v lese. A poslední aktivitou letošního roku na české straně byly Klatovy. Vloni katakomby, letos Černá věž (se psem se to nedá vylézt až nahoru, já to vzdala i s mladší cácorkou ve výšce u zvonu, starší to zvládla s tatínkem). A pak netradiční zážitek máme z Klatov z galerie umění U bílého jednorožce na náměstí: probíhal tam workshop pro děti, který jsme si báječně užili, zatímco tatínkové se psem čekali dole v kavárně, kde byla připravena i miska pro psa s vodou. V Klatovech se tak nemusíte bát ani umění a výstav, workshopy si zjistěte na webu. Doprovod se psem si mezitím v klidu posedí a pochutná ve stejném objektu.
A pokud nechcete dát nebo opakovat aktivity jako bike park na Špičáku, Velhartice apod. rozhodně doporučuji vzít pejskovi pas (resp. potvrzení veterináře podle platné legislativy) a vyrazit do Německa. St. Leonhard je kousek od hranic, do půl hodiny tedy dosáhnete zajímavé výlety. Spoustu letáčků máte na recepci penzionu až nebudete vědět, co dřív vybrat. Za sebe doporučuji Grosser Arber (lanovkou nahoru a sejít si to dolů, ale snad ještě víc procházku okolo jezera Grossarbersee (tam ovšem je hrozná restaurace). A úplně ze všeho nejvíce Wildgarten – dokonalý přírodní park spletený ze slámy, větví, vrbiček, dřeva a jiných přírodních materiálů – je rozlehlý, krásná procházka, kde uvidíte i zdánlivě nemožné: domek pod vodou, kde se díváte na život ryb v rybníku pod vodou, kamenné knihy, knihy naučné v kmenech stromů ale třeba i altán celý ze včelího vosku, kde si posezení na trůnu užijete i čichem. (Do Wildgarten si vezměte s sebou piknik/ velkou svačinu, restuarace není poblíž). Se psem také můžete na cestu v korunách stromů, ovšem odtud nás vyhnal jediný deštivý den, takže si to píši na seznam zase někdy příště. ... Sakriš, Leonhard mi to vážně komplikuje: potřebuji jezdit pokaždé jinam a poznávat nová místa a nové objekty a psát reportáže, co se kde dá se psem dělat a kde se ubytovat a sem se prostě chci vracet pořád a pořád na jedno místo :o) Navíc jsem objevila kouzlo bazénu s venkovní terasou, který jsem minulý rok ignorovala. Letošní vedro nás do bazénu jasně táhlo. Je fakt, že za hranicemi jsou hned 2 velké aquaparky dost vymazlené, ale "domácí" bazén je možný se psem na terásce s Vámi. Jen do příštího roku asi budou muset dodělat vaničku na opláchnutí nohou z terasy, aby se nezapomínalo dojít osprchovat chodidla do sprchy, aby se voda nemusela často vyměňovat.
Kontrola cestou
Když už jsem byla na Špičáku, přepadla jsem další ubytování v databázi Dovolena-se-psem.cz, které jste mi Vy, uživatelé webu, doporučili. Hájenka Špičák. Čekala jsem Hájenku víc odlehlou a úplně na samotě, ne tak poměrně blízko ostatním chalupám. Je nesporně na kraji lesa a přepadla jsem tam jedny lidi chytající bronz na zahradě s pejskem. Prý jsou zde již po šesté. Paní majitelka seděla za zápraží s nimi a spolu se věnovali skotačení pejska s klacíkem. Evidentně tu se psem není problém. Viděla bych to jako klasické ubytování pro pejskaře, jen s dětmi vyžaduji jiné zázemí než malou předzahrádku u lesa. Pavučinky a kývavé nožičky u židliček mi napovídaly, že mé současné ubytování nasadilo prostě vysokou laťku. Že i v Hájence může být pejskařům fajn, ale profesionalita hodná výuky se těžko trumfne. Zrovna jsem se zkrátka zmlsala.
Cena za poctivost
P.S: Penzionu St.Leonhard uděluji speciální cenu za poctivost (a sobě za blbost): telefonovali mi a na účet vrátili nemalou hotovost, kterou jsem nechala v šuplíku pod televizí - jediném šuplíku, který jsem zapomněla zkontrolovat a kam jsme si dala vše vč. několika doručenek, abcyh to týden netahala s sebou! Pak pobyt platil manžel kartou, takže ani závěrečný účer mi netrkl, že jsme předtím vybrala z bankomatu! Vyjímečně tento šuplík nezkontrolovaly uklízečky, ale vše vrátila na recepci paní Břečková, další to host, které velmi ale velmi děkuji za poctivost! Jelikož jsem ještě nestačila doma nic vybalit, předešli i velkému hledacímu zmatku.... Ufff, ještě teď sotva dýchám z tohoto telefonátu ....
Martina Pupcsiková
Dovolena-se-psem.cz