Dva světy: Krušné a Doupovské
OBLAST REPORTÁŽE: KRUŠNÉ HORY NA POMEZÍ DOUPOVSKÝCH VRCHŮ
UPOZORNĚNÍ: BYLINKOVÝ PENZION SE ROZHODL V DATABÁZI DOVOLENA-SE-PSEM.CZ REGISTRACI UKONČIT.
Bylinkový penzion je jeden z loňských nových registrací do databáze ubytovacích objektů vstřícných pro pejskaře www.dovolena-se-psem.cz. Jeden z těch, kteří na fotkách dost lákají. Nabízí pár sympatických výhod, jako oplocená zahrada, louky k pohodlnému venčení hned za barákem a pronajímají celý dům se zahradou jedné skupině osob, takže se nebudete potkávat s nikým cizím. Pro testovací pobyt jsem si vybrala Velikonoce. Umím si představit tu romantiku o svátky, klid a klasické Velikonoce na vesnici – nezkažené. (Jako mínění mám již jiné, místo tradic se vyhrnou ráno místní chlapi z hospody a mají nakoupeno už před hodováním.)
Bylinkový penzion je v obci Krásný les – tedy v době jarních svátků dva světy. Je to kousek od Karlových Varů, resp. od Ostrova nad Ohří, mezi Krušnými horami a Doupovskými vrchy. Za 20 min jste na Božím Daru, kde je ještě sníh, jinak tady dole pučí jaro. Slibuji si jak klasickou turistiku, tak poslední běžkování. Chci vyzkoušet běžky s dětmi a jako výzvu poprvé běžky se svými psy. Autistická Špejla totiž může mít na běžky různou reakci a myslím, že náš výlet bude dost vtipný. Odhaduji, že se bude motat pod běžkami a já se vysekám, nebo skákat na děti (a ty budou padat) a nebo se bude bát hůlek a šustění lyží a zdrhne. Pokud pojedu s vodítkem, vysekám se spolehlivě, pokud na volno, kde mám tu jistotu …. Ale zkusit to chci, bude už málo lidí ve stopě. Běžky balím, stejně jako trekovou obuv a věci na pomlázky (když najdu vrbu) a výslužky hodovníkům. Jo a také přibalujeme babičku a jejího přítele, když už máme celý dům, ať je o svátky rodina víc pohromadě.
Bylinkový penzion je opravdu moc hezky zařízený. Vkusný, elegantní, zahrada velká, i když nemůžeme v předjaří navnímat atmosféru rozkvetlé bylinkové zahrady – alespoň si ji představuji. Později na jaře a v létě to tu bude velmi relaxační a voňavé s možností využít bylinek v kuchyni.
Jdeme odečíst elektriku, protože kromě ceny pobytu se energie platí zvlášť, stejně jako případný úklid, pokud si na konci nechcete uklidit sami – uvést dům do původního stavu. Bohužel podstatný nešvar je nemít všechny poplatky v ceníku na webu – na e-chalupy to je, ale na jejím vlastním webu, podle kterého jedu já, bohužel ne, ani v emailu. Je nepříjemné se toto dozvědět až po příjezdu. Kauce je v pořádku za objekt, ale bylo by také lepší ji vědět předem. Fér je říct, že tento rozpor řeší paní majitelka vstřícně ke spokojenosti nás obou. V databázi dovolena-se-psem.cz jsem tedy ceny hned opravila, aby se předem věděly přesné podmínky. A paní majitelka slíbila, že to doplní i na svůj web (zatím k 19.4.2018 není). A rychle reagovala na zjištěné nedostatky: splachovadlo u wc (opravář tam byl do pár hodin). Druhý nedostatek bude na delší lokte i investice – nevonící lednice v horní kuchyni, protože tam předchozí hosté nechali vyteklé maso. Paní majitelka to zkoušela vytřít octem, ale to bude chtít novou ledničku. Nás je ale jenom 5 lidí, takže horní kuchyni nepotřebujeme, stačí nám ta dolní – prostorná.
Tím se vracím opakovaně k bodu zodpovědnosti hostů na jakémkoliv objektu – a to nejen pejskařů. Stále apeluji na to, že jsme lidé a zodpovědní pejskaři, tedy po nás ať „není potopa“. Zbytečně si tak můžeme rozházet jinak vřelé ubytování. Za pejskaře nepřestanu prosit o uklízení bobků a i když je např. hotel s uklízečkou, zredukovat chlupy v pokoji. Já osobně mám v psím zavazadle i hadr na podlahu + savo (případné nešvary), hadr pod misku s vodou (aby se nezničila podlaha, pokud bude dřevěná) a tak. Je to přeci moje vizitka, i když „nemusím zrovna uklízet“. Osobně ráda slyším: „Tedy Vy i se 2ma/3mi /4mi psy máte čistší pokoj než rodina bez psů“ – takže osobně od těch olízaných zrcadel od Špejlinky s sebou vozím i iron Jcož po každém nechci, ale jen jak to prostě mám já JProtože pak se objekt na další pejskaře může těšit a věřit jim. To za to stojí :)
Paní majitelka neřeší počet psů v domě – jen s tím, že nesmí do postele. Takové podmínky jsou běžné a já to řeším vlastními pelíšky v obýváku u krbu a zákazem vstupu psům do patra do ložnic. Na schody ani packa :) Což ocenil i babiččin přítel, který nemusí psy :), má na ně alergii a jaksi dovolenou s námi spíš protrpí :) Za sebe nedoporučuji hostům přijet s více psy, např. na výcvikové tápory a klubová setkání, vzhledem k bylinkové zahrádce. Nejsem si jistá, zda by všichni poctivě chodili venčit na louku a upřímně z pokropených bylinek by asi bylo méně radosti a užitku. Stres nemám ráda, to k cestování nepatří a já dávám ráda rady tak, aby byla pohoda – i pro pejskaře, i pro objekt.
Dům se zahradou Bylinkový penzion, jak jsem již psala, se pronajímá celý pro jednu skupinu osob. Doporučení zní ofiko 6-12 lidí. Moje doporučení zní: 5-8 lidí pro komfort. Objekt je velký, s vyšším počtem osob tedy klesá cena (min rozpočet energií), ale je tam pouze 1x wc a 1x koupelna s vanou. Vystřídáte se, samozřejmě, podle počtu osob. A když zopakuji, že jsem precizák, doplním svou potutelnou představu, že by 1-2 lidi v týmu trpěli střevními problémy :) No tak …. Jako může se lehce stát …. A pak tu klíčí problém s hygienou jak vyšitý. Takže ano, postelí je tu dost a dům je veliký, ale v menším počtu osob si to prostě užijete lépe.
Popis penzionu nejlépe ukáže důkladná FB FOTOREPORTÁŽ asi víc než mnoho slov. Takže objekt samotný opustím s doporučením, umístit 2 cedule s navigací, protože příjezd je bloudivý a penzion nemá na fasádě ani plotě název. Naopak je vidět u sousední půlky dvojdomku realitní cedule „na prodej“, kdy vás netrkne, že byste tu měli parkovat. Jedna cedule do středu obce, druhá na odbočku doprava u kapličky. Bloudili zde všichni, nehledě na popis na webu. Nepomůže vám ani optání se – kde jinde než – v hospodě na návsi. Tam nám penzion úplně zapřeli a až jméno paní majitelky přiznali. „No u Evičky, tak to je naproti Petra.“ Moc a moc děkujeme, teď nám ještě prozraďte, kde že je ten Petr :) …
Paní hospodská za to ani nemůže, je méně komplikovaného smýšlení. Jak jinak si vysvětlit, když jsme chtěli prochladlí po větrné procházce zajít podpořit místní tržby na grog, že nás vykázala se psy ven. U stolu sedí 4 stálí hosté, zbytek stolů prázdný a slušně omšelý, ale se psy to ne, ti sem nesmí. V duchu počítám, že v 5ti lidech by se jim tržby zvýšili asi tak na dvojnásobek týdenní konzumace J, ale co naděláme, holt hogo-fogo umakart a tak si druhý den kupujeme rum a vaříme si grog sami v penzionu. A pak už v Krásném Lese není nic kromě nádherného výhledu na kopci. Zato 2 km po modré je vzdálený Horní hrad a má své kouzlo. Soukromý majitel se snaží vykouzlit z ruiny zase hrad. Bude to běh na dlouhou trať, ale myslím, že pořádáním letních festivalů, výstav apod. je to nakročeno dobře. Psy si můžete vzít i na prohlídku ruiny a přispět tak na opravu hradu. Zrovna tak se můžete ubytovat ve spacácích v podkroví, pokud budete chtít potlach pro větší svobodomyslnou partu. Určitě si všimněte maringotky na nádvoří proti prodeji občerstvení. Je to memento, jak bydlel novodobý hradní pán, když koupil zpustlý hrad. V maringotce přebýval hned poté co se odstěhoval ze stanu a založil v ní i rodinu. Tento hrad bude evidentně vybojovaným sídlem.
Pak jsme si zajeli do Ostrova – je tam krásný zámecký park, kam psi smějí, výtečná restaurace U vidliček, kam psi také mohou, a pár výstav a dokonalé ekocentrum, kam tedy psi nesmí. Buď se vystřídáte u vchodu a nebo jdou chvíli do auta (já mám klec v kufru a když nehřeje slunko, je to přípustný azyl, kde si odfrknou). Pokud máte děti, ekocentrum byste neměli minout. Jako dospěláci to zvažte, ale asi to nepropásněte také ;) je hodně dobré.
Jeden den mělo pršet a být vyloženě hnusně – podle předpovědi. Zabalili jsme i plavky, kdybychom se museli schovat do aquacentra v Jáchymově nebo někam ve Varech do lázní. Nakonec nám počasí přálo a bylo hnusně jen tam, kde jsme zrovna my nebyli :) Když jsme byli „dole“, padla mlha a kuropění nahoře kolem Božáku, když jsme si plnili ambice s běžkováním, bylo zase krásně nahoře a dole nic moc. To je také super na tom dvojím světě – inverzi se dá unikat do 20ti minut nahoru nebo dolů.
Jo a ty běžky: Boží Dar je profláklý. Jsou tam stopy na Ježíškově cestě, přes slatiny a všude kolem. A mizerné parkování s aktivními měšťáky. A spousta lidí k tomu – dokonce i na konci sezóny, když je stopa zmrzlá a vede mezi trávou JPaní majitelka nám poradila jet přes Abertamy na Hřebečnou a auto nechat podél silnice „kam až to půjde dojet“ – protože cesta dál na Ryžovnu je pod sněhem, neprotahuje se celou zimu. Jenže ji protáhli: je nařízení, že do 1.4. musí být v Krušných horách všechny silnice sjízdné – no a co nebylo před 2ma dny, stalo se skutkem. Je vtipné, jak je pořád tráva-tráva-tráva a sem tam mapa sněhu, jedete-jedete a najednou projíždíte vysokou sněhovou hradbou. Na pár metrech. Tak to je na tom předjaří v Krušných horách dost vtipné. Překvapila mne celá má smečka při běžkování – děti i psi nepadaly, nepodrážely nohy, jely a běžely spořádaně, nezdrhaly, netrucovaly. Tedy vyjma starší dcery. Tu běžky nenadchly. Ale já jsem nadšená, že byla happy i potížistická Špejla. Honila se Soňou vedle stopy přes louku. Druhý dne jsme to zopakovali – ale ejhle, stačil jeden den, aby sněhu bylo polovic. Zítra to již nepůjde vůbec. Sjezdovky v okolí tedy statečně ještě lákají.
Dojeli jsme na Ryžovnu na oběd. Velký pes dovnitř nesmí. Takže hned jedno tele Akita Inu sedělo u stolu Ja servírka ho drbala.
Na Ryžovně jsem hledala sýrárnu, která tu kdysi byla. Prý se přesunula na náměstí do Abertam. Měli pravdu, našla jsem ji u obecního úřadu. Dnes podruhé dnes město duchů. Tak mi tedy přijdou Abertamy i Jáchymov – vážně něco ošklivého a zpustlého. 3 týdny v lázních bych se tu asi ukousala a esteticky bych trpěla.
Poslední výlet cestou domů patří Doupovských vrchům. Pramení zde Mattoni a Aquila – jasně, vracím se po XYté do Kyselky. Mám potřebu kontrolovat fázi rozkladu tohoto kdysi nádherného místa. A poprvé netrpím, ale jásám. Přátelé, Kyselka začíná být místem, kam se vyplatí zajet na výlet! První opravené objekty, Mattoniho vodopád, Mattoni muzeum, naučná stezka skřítků – moc hezké procházky s novými altánky, rozhledna Bučina a nebo 10 km lesem na zříceninu Andělská hora (pak tedy to samé i zpátky). Cítím se dost spokojeně. Mám radost i z toho, že je přesunutý vývod Ottova pramene k načepování vody dál od silnice – musí se pěšky a to se už hůř čepuje ve velkém. Vídávala jsem tu auta Němců s přívěsem tankovat barely nebo celé náklady lahviček pro hotely za hranicemi. No, teď už to neunesou. Jen osobní spotřeba nebo makačka :)
Odkudkoliv odjíždím, vidím potenciál dalších výletů a snad abych se těšila „co kdyžtak příště“. I zde to tak mám, i když tento kraj už znám poměrně slušně – konečně 7 let jsem byla zaměstnancem Mattonky. Karlovy Vary mám prošmejděné (o festival i lázně i lesy), Svatošské skály a Loket, Kyselku, Radošovský dřevěný most a utajený Jindřichův pramen i nebezpečný jez, Krušné hory s božím Darem a Ježíškovou cestou v zimě i v létě …. Nějaká reportáž už v archívu je :) Ale příště se budu těšit zase na Kyselku (možná je to posedlost) – jak se víc vyloupne opravami a rozhodně na procházky v Doupovských horách, např. na Skalky Skřítků. A pak cestou autem pokukuji po odbočce za Relikviářem sv. Maura k Bečovu nad Teplou, kde cestou i čedičové varhany u Hlinek. Tedy to už zasahujeme do oblasti Slavkovský les. Pořád říkám, že Česko je tak bohaté, že by se tu dovolenkovat dalo v jednom kuse :) Se psy, samozřejmě :)
VÍCE FOTO Z POBYTU VE FOTO-REPORTÁŽI >> ZDE
Martina Pupcsiková
FB: www.facebook.com/dovolenasepsem (kde je vždy více fotek z reportážních pobytových testů)
databáze ubytování v ČR, kde jsou i psi vítáni